A PUDU NA POUŤ!!

12. ledna 2018 v 5:29 | Hayley Patton


A PUDU NA POUŤ!!!!


Možná jste někdy slyšeli o různých poutí, které chodí různí lidé v různých zemích. Chodí se pouť pěší, nebo na kole, dokonce jsem se doslechla že je možné i na koni, ale to nemám potvrzené, takže to není stoprocentní.
Lidé chodí poutě z různých důvodů. Někdo se chce ztišit a odprostit od moderní techniky v podobě internetu, tabletů, sociálních sítí apod. Jiný zase touží po seznámení s jinými lidmi v jiném prostřědí a navázání nových kontaktů a seznámení. Od někoho jsem se doslechla, že někdo šel pouť, aby ubral nějaké to kilčo. Ať jsou důvody jakékoli, tak si myslím, že je úžasné, když se člověk odhodlá k takovému kroku. Chce to určitě trochu odvahy a hlavně učinit ten první krok, ,,Ano já opravdu tu pouť půjdu.''

Už jsem to odkládala hodně dlouho, ale teď vím, že na tu pouť prostě příští rok půjdu. Už chápu proč mi to letos nedopadlo, protože se ve mě objevily i určité nejistoty a strach z té cesty. Přitom paradoxně jsem měla hodně času, abych tu pouť o prázdninách stihla. Měla jsem strach, že bych možná taky třeba neprožila takový zážitek a že přijdu o čas strávený s rodinou. Myslela jsem si, že bych si potom neužila tolik ty prázdniny. Je pravda, že jsem hledala parťáky na tu pouť a nebyla jsem úspěšná, ale doufám, že to příští rok dopadne.

Teď vím, že jsem připravená na tu cestu, ať se děje co se děje. Bůh mě povede a on sám nejlíp ví, co zvládnu a co ne. On vidí do mého srdce a zná mé pochyby a mou někdy panikářskou povahu :)
A právě proto potřebuji na tu pouť jít.

Jednou mi jeden moudrý člověk řekl, že se mám naučit nebát se říkat svůj názor a stát si za tím a měl pravdu. Už se nebojím co na tu pouť řeknou rodiče, protože jsem připravená (psychicky), jsem dospělá a taky nepůjdu sama půjde se mnou Bůh, takže jsem v těch nejlepších rukách.

Jedním z důvodů proč chci jít tu pouť je taky to, že mám problémy v partnerských vztazích. Stále bych Bohu chtěla určovat, kdo se má stát mým budoucím manželem a ono to logicky nejde :) :) Stále bych za něho chtěla rozhodovat a často, když potkám muže, který mě něčím upoutá a já jsem do něho zažraná, tak si začínám plánovat jaké by to asi mohlo s tím dotyčným být a to není dobře. Stále mám potřebu mít nad sebou kontrolu i nad svým životem, a když něco nedopadne, jak jsem si vysnila, tak to těžc nesu.
Potřebuji jít na tu pouť, abych mohla být sama sebou a nemusela řešit muže :) Potřebuji se naučit více věřit sama sobě a nebát se řešit náročné ( v mých očích někdy nevyřešitelné ) úkoly. Spolehnout se sama na sebe a mít se ráda taková, jaká jsem. Prostě nechat Boha vstoupit do mého života a nemuset se bát, co bude zítra. Naprosto mu důvěřovat a čekat, co se stane....

Možná proto ještě nemám dlouhodobý stálý vztah, protože zaprvé nad vším moc přemýšlím a zadruhé, mám projít tím vším dokud nebudu připravená do toho jít a taky jsem asi nenašla ještě toho, kterého mi Bůh vybral...

Ať to je tak či tak, tak jedno vím - Bůh mě miluje takovou jaká jsem i s mými chybami. Mohu se na něho spolehnout, když je mi smutno i veselo.

Ta pouť třeba nesplní všechny mé očekávání, ale určitě to bude lepší, než o tom jen přemýšlet :) :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama